Recenze Pentacon 4/300 vs Panasonic Lumix G VARIO 100-300mm f/4,0-5,6

Recenze vintage tele objektivu Pentacon 4/300 v porovnání s moderním objektivem Panasonic Lumix G VARIO 100-300mm f/4,0-5,6 II Power O.I.S.

Září 2021, autor článku Jakub Stolarik, na stránce se stále pracuje

Nahoře Pentacon 4/300, dole Panasonic Lumix G VARIO 100-300mm f/4,0-5,6 II Power O.I.S.

V letošním roce jsem si pořídil sadu retro objektivů značky PENTACON, kterou jsem složil z těchto ohnisek 50, 135, 200 a 300mm. O všech konkrétních typech objektivů postupně vydán recenze pro každý zvlášť, ale tato recenze, tento článek bude popisovat a posuzovat pouze objektiv Pentacon 4/300 a pro lepší názornost jeho kvalit ho porovnávám s teleobjektivem Panasonic Lumix G VARIO 100-300mm f/4,0-5,6 II Power O.I.S. Což předesílám bude opravdu pro některé čtenáře velké překvapení co se týče výstupních snímků.

Nejprve bych uvedl trochu historie o výrobci objektivů PENTACON.


PENTACON – HISTORIE A SOUČASNOST

Zdroj článku o historii

Představení

Pentacon, symbol bývalého východního Německa. Jeho hlavní chloubou v minulosti byly kinofilmové zrcadlovy (SLR), ale vyráběl i středoformátové kamery (Pentacon SIX). Od počátku jsou centrem společnosti německé Drážďany, kde v 20. století bylo velké zastoupení fotografického průmyslu.

Vznik Pentaconu

Společnost Pentacon vznikla v roce 1964 sloučení několika firem (např. Kamera Welke, Welta). Nový název zněl VEB PENTACON DRESDEN Kamera- und Kinowerke, zkráceně VEB Pentacon. Název je odvozen z názvu pro pentagonální hranol Pentaprism a názvu fotoaparátů Contax drážďanské Zeiss Ikon.

Pentacon

V roce 1968 byla k Pentaconu přidružena i VEB Feinoptisches Werk Görlitz. Její objektivy Meyer-Optik Görlitz se od tohoto okamžiku začaly jmenovat Pentacon. V devadesátých letech byla společnost Pentacon významným zaměstnavatelem v regionu – okolo 9000 zaměstnanců. Pentacon vyráběl fotoaparáty, objektivy a také příslušenství.

Privatizace

Po rozpadu sovětského bloku se společnost Pentacon dostala do rukou tzv. Treuhandu, což byla státní privatizační společnost Východního Německa. V likvidaci vstoupila společnost 2. října 1990 (název Pentacon Dresden GmbH i.L.), den před znovusjednocením Německa. Poslední den výroby byl 30. června 1991, kdy pracovalo ve společnosti ještě několik tisíc lidí. Následující den zůstalo zaměstnanců již jen 232.

Po likvidaci se o Pentacon začal zajímat Heinrich Mandermann, vlastník Beroflex, Schneider Optische Werke Bad Kreuznach, Exakta a Rollei, který levně koupil části Pentaconu. Ten byl tak začleněn do společnosti Jos. Schneider Feinwerktechnik GmbH & Co. KG se sídlem v Bad Kreuznach, která pracuje v oblasti optiky.

Nová výroba

V roce 1992 odstartovala výroba zdrcadlovky Praktica BX 20s, která pokračovala v označení Praktica. Společnost Praktica se začala dále zabývat výrobou skenerů. V roce 1998 došlo k přejmenování části Pentaconu na PENTACON GmbH Foto- und Feinwerktechnik, zkráceně Pentacon GmbH. Již v roce 1999 byla prodána Praktica BX20s s pořadovým číslem 35000. Poslední série těchto kinofilmových zrcadlovek byla vyrobena v roce 2001. Tímto skončila výroba světoznámých kinofilmových zrcadlovek s označením Praktica.

Pentacon dnes stále sídlí v německých Drážďanech, kde poskytuje i servis pro starší fotoaparáty. Dnes vyrábí digitální kompakty a pracuje v oblasti optiky, plastů a automobilové technice. Pod „novým“ Pentaconem jsou produkovány značky Praktica, Exakta a Schneider Dresden.

Nejznámější výrobky od Pentaconu jsou např.: Praktica FXPraktica VLCPraktica MTL 3Praktica MTL 5Praktica PLC 3Praktica BX 20Praktica BC 1Praktica BCAPentacon SIXPentinaPentacon SuperEXA atd.

Společnost Pentacon se prezentovala na svých výrobcích různým způsobem. Ať už svým názvem nebo logem, které připomíná maják. Ve skutečnosti tak ale vypadala budova ředitelství. Zajímavé např. je, že v Japonsku existuje velká část fandů fotoaparátů od Pentaconu, které se tam dříve hojně vyvážely. Za to u nás nebylo lehké si tyto fotoaparáty obstarat, protože nabídka byla v obchodech poměrně chudá. Byly to a stále jsou kvalitní fotoaparáty, zvláště ty s kovovými těly.


PENTACON 4/300

Jedná se o velice mohutný celokovový objektiv s ohniskem 300mm f4 z Orestegorové série s 19 lamelovou kruhovou clonou, která vytváří příjemný bublající (monster) bokeh. Tato clona je plynule regulovatelná clonovým kroužkem, jehož mechanismus je dále vybaven možností aretace (zajištění) nastavené maximální možné clony. Clonu lze nastavit v rozmezí 4 – 22. Dále objektiv má integrovaný nastavitelný stativový prstenec, což musím uznat z vlastní praxe je velice dobrý pomocník, při práci se stativem. Jako další bonus má objektiv svou vlastní odjímatelnou kovovou sluneční clonu. Co se týče optické soustavy, tak ta se skládá z pěti optických elementů viz obrázek níže jeho levá polovina, přičemž dva elementy v čelní části objektivu jsou k sobě lepené. Celkově se jedná o opravdu robustní konstrukci s těžkými skly, takže celková váha objektivu činí 2180 g.

No a nyní se dostáváme k tomu proč jsem si tento objektiv sehnal a na co ho využívám. Tak jak už mé portfolio napovídá, zabývám se focením hlavně přírody a takový teleobjektiv mi dodává možnost se opticky přiblížit k některým plachým tvorům a tak zvaně je ulovit na fotografii. I když by se mnoho z Vás zeptalo, proč si kupuješ takový těžký hovado, když máš malý lehký zoom 100-300 od Panasonicu ? Tak má odpověď by zprvu byla, že se mi focení se starými skly docela zalíbilo a že bych si tento objektiv chtěl vyzkoušet jaké dělá fotografie oproti modernímu Panasonicu. V době kdy jsem si ho pořizoval, by mě ani nenapadlo, že by dělal kvalitnější fotografie než můj současný Panasonic, ale o tom si povíme níže. Takže tohoto obra používám ve spojení s fotoaparátem Panasonic G9 s holou redukcí na formát M4/3 a nebo se speedboostrem na formát M4/3. Pokud ho používám pouze s redukcí, pak na místo 300mm mám po přepočtu crop faktoru ohnisko 600mm a to už je hodně slušný dalekohled. Ve spojení se speedboostrem dosahuji ohniska 450mm, což ale moc nepoužívám, spíše výjimečně kvůli kompozici v krajině, nikoliv pro fotolovy. Tělo Panasonic G9 je díky svému vybavením opravdu jako stvořený pro používání starých manuální objektivů. Vyniká svým obrovským hledáčkem s famózním rozlišením a hlavně systémem zvětšení a zvýraznění zaostřených hran, tomu opravdu nemám co vytknout a mohu to jen vřele doporučit, jako další velké plus je ovládání a ergonomie těla.. Tyto funkce může konkurent Olympus s modley OM-D tiše závidět…

Jak jsem již výše psal tak, objektiv je perfektně přizpůsoben pro upevnění na stativ, ale pozor !!! Musí to být opravdu pořádný stativ, protože je to fakt váha. Kvůli tomuto objektivu již pokukuji po robustnějším stativu, ten můj současný je naprosto nevyhovující, pouze jako úplná nouzovka. Původně jsem myslel, že z ruky s tím fotit moc nepůjde, ale mýlil jsem se, chce to trochu cviku a lze fotit i bez stativu. Sice je to váha, takže člověk trochu utahá svaly, ale jde to bez vážných problémů.

Pro představu zde uvádím obrázek kompletní sestavy na mém vachrlatém stativu spolu s mou osobou

No a konečně se dostáváme ke kvalitě kresby objektivu. Nebudu zde kvalitu kresby objektivu popisovat odborně jako terminus technikus, ale podle vjemu mého cítění z pořízených fotografií a podle porovnání právě s objektivem Panasonic Lumix 100-300. Jdeme na to.

Co se týče kresby, tak kresba objektivu je opravdu velice ostrá až jsem byl hodně překvapen. Ještě více jsem byl překvapen, když jsem porovnal kresbu s objektivem Panasonic, jak níže uvidíte na ukázkových snímcích. Na plném ohnisku 300mm je kresba objektivu Panasonic v porovnání s objektivem Pentacon o dost horší. Toto zjištění mě i docela naštvalo, že objektiv, do kterého jsem investoval 17 000Kč je horší, než starý objektiv za 4000Kč. Objektiv Panasonic má hodně měkkou kresbu. Při zvětšení snímku 1:1 se detaily vytratí a fotografie působí neostře. Při zvětšení snímku pořízeného Pentaconem si detaily drží svou ostrost a dají se tak pořídit i větší výřezy z fotografií. Naproti tomu objektiv Panasonic dává fotografiím plnější (sytější) barvy a netrpí tolik na chromatickou aberaci. Chromatická aberace je taková nectnost starších objektivů, která se mi potvrdila třeba i u objektivu Carl Zeiss SONNAR 2,8/200. Naštěstí program Darktable v nejnovější verzi dokáže chromatickou aberaci bravůrně odstranit. Co se týče vinětace, tak musím konstatovat, že jsem žádnou nezaznamenal. A nyní pojďme mrknout na ukázkové fotografie. Jedná se o surové jpeg soubory bez dodatečných úpravy v postprocesu.

Vlevo Panasonic Lumix G Vario 100-300, v pravo Pentacon 4/300

Nastavení na obou snímcích clona f8, čas vlevo 1/200s a v pravo 1/320s, když si obrázek zvětšíte kliknutím na něj, tak se můžete mrknout na rozdíli v ostrosti snímků.